Víc než 20 let s námi peče Tomáš, šéf expedice v Českých Budějovicích

3. 11. 2020

V dnešní době bývá často zvykem spíš prací rychle proplout, než někde zakotvit. Tím spíš si ceníme těch, kteří u nás drží pekařské a mlynářské řemeslo a jsou věrní naší firmě. Jedním z těch, kteří u nás pracují přes 20 let je Tomáš, šéf expedice v Českých Budějovicích.

„Můj děda i taťka jezdili v pekárnách jako řidiči, takže jsem k tomu neměl daleko. Poprvé jsem do pekárny nakouknul snad už někdy v roce 1989, kdy si mě vzal táta do práce jako „závozníka“.  V šestnácti jsem tu byl poprvé na brigádě ve výrobě a hned první den mi dali za úkol, abych zamíchal mák. Nevěděl jsem pořádně, jak se to dělá, jaké suroviny se tam dávají, kde mám co najít. Taky že ta várka podle toho vypadala. Vůbec se dnes divím, že mě k tomu pustili.

Když jsem tu pak začal pracovat na stálo, dělal jsem hlavně u jemného pečiva. Tenkrát tu nebyly stroje jako dnes a spousta věcí se dělala ručně. Byla to makačka, ale mě to bavilo. V roce 2007 si mě vytáhli na mistra výroby. Měl jsem  štěstí, že zrovna v době, kdy jsem tam byl, se měnily stroje. Měnila se komplet rohlíková linka, komplet mísírna a já jsem byl rád, že jsem u toho mohl být. ¨

Už v té době jsem občas chodil pomoct do expedice a nakonec jsem tam přešel úplně. Na expedici nejsou žádné stroje, ale jsme tu od toho, abychom nachystali řidičům to, co si zákazník objednal. Někdy je to pěkný frmol a jasně, že se občas stanou chyby. Ale všichni se tu léta známe a není tu nikdo, kdo by druhým házel klacky pod nohy. Čas od času dojde na střet názorů, to tak musí být, ale vyříkáme si to a jede se dál.

Když jsem šel poprvé na brigádu do pekárny, tak jsem vůbec nemyslel na to, že bych tu zůstal. A hele, je to přes 20 let. Vždycky se mi tu ale líbilo, že je za námi něco vidět. Prostě ti pod rukama něco roste a to je pro mě důležitý.“

Text je zkrácenou verzí článku ze zaměstnaneckého časopisu Pecen.